Ragbyová akademie Yvese Perrota bilancuje

RAYP má za sebou pět let činnosti.
Těžký začátek, správný impuls

V květnu 2013 jsme se společně s Karlem Berounským a Robertem Šimákem (ano, oba jsou to tátové dnešních reprezentantů) vraceli z turnaje čtyř družstev hráčů do 17 let (kadeti), kde hrály reprezentace Nizozemí, Španělska, Švýcarska a České republiky, a byli jsme rozčarováni, v jakém stavu jsme převzali hráče, kteří by měli zanedlouho doplnit reprezentační řady týmu dospělých. Družstvo jsme sice převzali krátce před turnajem a odjížděli na něj s přesvědčením, že země druhého sledu v ragbyové Evropě nám snad tolik neutekly. Opak byl pravdou, hned první utkání bylo kruté, domácí tým nás porazil obrovským rozdílem 95:3 a i když druhé utkání se Švýcarskem bylo dlouho vyrovnané, závěrem se radoval soupeř.

Mohli jsme se utěšovat, že jsme měli možnost vybírat pouze ze 7  klubů a z necelých 40 hráčů dané kategorie, ale spíše nás zaráželo srovnání v přístupu a pojetí tréninkových metod, které nám prezentovali domácí Nizozemci, kteří již dva roky plnili program rodinné ragbyové akademie pod vedením novozélandského trenéra a dvou domácích specialistů.

Dodnes si pamatuji onu větu: Vaši kluci nejsou jiní, horší, než ti naši nebo Španělé, jen je musí správně vést a motivovat. My jsme podobnou situaci prožívali také a pak jsme se rozhodli, že společně s rodiči s tím něco uděláme.

To byl pro nás impuls, který vyvrcholil stanovením společného cíle, který i dnes vychází z památné věty nizozemského trenéra. Rozhodli jsme se, že budeme mladé hráče napříč Českou republikou podporovat, pokusit se jim ukazovat jiné tréninkové metody jiné, než na jaké byli zvyklí a hlavně je správně motivovat a podporovat.

 

Uherský Brod byl první!

A tak se začátkem července 2013 se v Uherském Brodě setkalo na 75 mladých ragbistů z celé České republiky, které pod metodickým vedením Yvese Perrota vedlo několik domácích trenérů, nadšenců. Tento tým doplnil tehdy v České republice působící anglický odborník Andy Chuter, jehož tréninkové metody nám přiblížily komplexní práci anglické ragbyové unie. První kemp byl doslova elektrizující a tak následovaly další ročníky letních, ale pak i podzimních, zimních a jarních kempů.

Během let bylo zajímavé pozorovat, že až 75% účastníků našich akcí jsou pravidelní účastníci, které jak vyplynulo z mnoha společných besed a diskuzí, práce našich lektorů, ale také animátorů či fyzioterapeutů obohatila a přispěla ke skutečnosti, že jich spousta v sobě našla ten správný motor, jak se ragby věnovat naplno. Jsme rádi, že mnoho těchto hráčů prošlo mládežnickými kategoriemi a nyní je vídáme v družstvech dospělých nebo dokonce v reprezentaci.

 

Dospěli jsme k poznání

My jsme totiž v průběhu naší činnosti dospěli k poznání, že ze všeho nejdůležitější je vychovávat slušné a zdravě sebevědomé osobnosti, protože to je pro ragby do budoucna to nejdůležitější.

 

Mezinárodní spolupráce

Během roku 2014 jsme díky Yvesově aktivitě byli osloveni sportovní akademií z francouzského Maconu, zda bychom se nechtěli zapojit do jejich mezinárodního programu francouzské federace o výchově mladých hráčů. Spolupráce spočívá v tom, že každým rokem doporučíme do Maconu několik hráčů ve věku od 16 do 18 let a oni si následně po sportovních testech vyberou některé kandidáty do jejich akademie alias centra formace, které je oproti naší akademii rozdílné tím, že jde o propojení denního studia ve škole, učilišti, gymnáziu, studia francouzštiny a profesionálně vedeného denního sportovního programu. To celé v plné režii z francouzské strany. Jasně si vybavuji, jak na první výběr odjíždělo 6 hráčů: Hubert Dřímal, Matěj Křížek ze Sparty, Martin Cimprich ze Říčan, František Balák z Tatry, Lukáš Plocar z Ostravy a David Šenk z Vyškova, z pražských Petřin do Francie na sportovní testy a jakou jsem prožíval obavu z toho, že kluci nebudou dost dobří, protože každým rokem vybírají pouze 20 hráčů z celkového počtu okolo 400 hráčů, byl jsem tehdy strašně nervózní. O to víc mne potěšil telefonát Yvese, který mi sděloval, že Francouzi jsou z našich, českých kluků, tzv. úplně na větvi, a že chtějí celkem 4 hráče! Tehdy jsem si pomyslel, že to s tím naším ragby by nemuselo být až takové špatné a že se rozhodně blýská na lepší časy.

 

První Francouzi

Do Maconu úplně poprvé odjeli v polovině srpna dva naši zástupci – František Balák a Lukáš Plocar, zbylí dva vybraní upřednostnili české vzdělání a maturitu. Ten první rok byl pro ně, ale i pro nás velkou zkušeností, Yves se téměř nezastavil na cestě mezi domovem a Maconem, nás čekala spousta vyřizování a telefonátů, ale satisfakcí nám bylo, že Macon se rozhodl, že si oba chlapce ponechá i na další sezónu a ať přijedou další, a jejich zástupce se byl také podívat, jak to vlastně u nás v Čechách děláme. Pozvali si opět další šestici a do programu se zapojili další tři mladí hráči – Albert Froněk z Říčan, David Bureš z Dragonu Brno a Michal Neužil z Tatry Smíchov. Tentokráte však měli zejména Albert a David cestu ztíženou nepředvídatelnou situací, že je nechtěly uvolnit jejich mateřské kluby. Rodiny obou hráčů, by o tom mohli i dnes vyprávět. Že je zahraniční zkušenost tím nejlepším životním zážitkem u každého mladého člověka nám všem byla skutečnost, že po roce se z Maconu vrátil František Balák, který tam odcházel jako rozjívený mladík a najednou se vrátil svaly oblepený a o poznání hlubším hlasem obdařený mladý muž, který nám potřásl pravicí a sebevědomě prohlásil, Francie byla ta nejlepší škola života, jsem rád, že jste mi ji a klub umožnili, za ním stáli zkoprnění rodiče, protože jim krátce předtím oznámil, že půjde studovat práva.

 

Olomouc a letní akce

Hanácká metropole je pro naše letní akce doslova Mekkou, je 2 hodiny vlakem od Prahy, moravští účastníci se do ní dostanou za slabou hodinku, k dispozici zde máme po všechna roční období široké možnosti sportovního zázemí a podpora místního klubu a vyžití od několika travnatých hřišť, po hřiště umělým trávníkem, atletickou posilovnu a zastřešenou a halu. Koupaliště a spousty míst kam se dá jezdit na kole ve volném čase. Dalším důvodem proč jsme v Olomouci je osoba manažera Pavla Čecha, pro kterého snad neexistuje úkol, který by se nedal vyřešit. Proto není divu, že se zde každým rokem v létě vedle Yvese Perrota vystřídá několik ragbyových zahraničních veličin let minulých, Craig Hamilton ze Skotska, Lenny Woodard z Walesu či letos nově Jacques Fick a Hein Kriek z Jižní Afriky. Zahraniční hráči a trenéři nás všechny obohacují a my máme možnost tak posléze přistupovat k řešení situací jinak než jsme byli zvyklí.

 

O ragby je mimořádný zájem

Mezitím se naše akce a kempy staly natolik populární, že muselo dojít k rozdělení na dvě věkově stejné skupiny, respektive do 15 ti a nad 15 let a tak tomu je až dodnes.

Letošní letní kempy absolvoval rekordní počet hráčů, ale i trenérů zejména z nově vzniklých klubů, kteří mají zájem se dozvídat způsob naší práce a posléze jej v určitém množství aplikovat na svoje mladé hráče ve svých oddílech. Mne nejvíce potěšilo, že hráči, kteří s námi prošli minulé období, se do akademie zapojili jako dobrovolní lektoři a trenéři, což osobně považuji za největší přínos pro České ragby.

Práce s mladými lidmi je náročná, ale je také zavazující, neboť často jste pro ně vzorem, i když si to neuvědomujete, často je ovlivňujete víc, než si myslíte a docela často ovlivníte více ty, kterým se věnujte méně, než jiným. Tato práce je však také pro trenéra možností kde se doslova nabíjí elánem a pozitivní energií, neboť obojí má dětství a mládí nekonečný nadbytek.

 

Poděkování

Chtěl bych poděkovat všem trenérům, dobrovolníkům, rodičům, partnerům a podporovatelům, za důvěru, kterou do nás vložili, budeme se ji i v dalších letech snažit ji nezklamat.

 

Karel Ševčík, Yves Perrot, Robert Šimák, Karel Berounský a jediný český hráč, který kdy hrál za výběr světa a Barbarians, náš Ambassador – Jan Macháček

 

Stručný souhrn

V současné době působí ve Francii 7 mladých českých ragbistů:

ASC Macon

U23 – Lukáš Plocar – TJ Sokol Mariánské Hory – Ostrava

U23/ U19 – David Bureš – Dragon Brno

U18 – Matyáš Rosecký – Říčany/ Tatra Smíchov

U18 – Erik Ullman – Dragon Brno

U18 – Vít Mališ – TJ Sokol Mariánské Hory – Ostrava

AS Roanne

U18 – Jan Selig – TJ Sokol Mariánské Hory

 

Co nás moc těší!

Z Maconu byl pro sezonu 2018 – 2019, vybrán do GRENOBLE – Centra formace (nováček nejvyšší francouzské soutěže) PRO D1 – Vojtěch Vomáčka – Sparta Praha.

 

V reprezentačním výběru České republiky a ve vrcholovém středisku naší reprezentace DUKLA jsou zařazeni hráči, kteří se v minulosti účastnili našich akcí:

Marek Šimák, Daniel Starka, Lukáš Chytil, Matouš Hodek, Michael Neužil, Albert Froněk, Martin Cimprich, Dan Rygl, František Ševčík.

Všem těmto ragbistům držíme palce do nové sezóny a jsme na ně moc pyšní neboť i oni jsou součástí našeho společného snu o postupu českého ragby na Mistrovství světa v ragby v roce 2023, které se bude konat právě ve Francii.